pátek 25. listopadu 2011

Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb...Kam to všechno jede?

Dnešní Fibichova ulice se až tolik nezměnila od časů slavného autobusového nádraží.



Dívám se tak dolů na Labe, na jeho hnědou hladinu a vzpomínám, že před 20 ti či 30 lety byla černější. Koho tak asi napadne, že se pod ní skrývá obyčejně něco přes dva a půl metru hloubky, což postačuje pro naložené lodě ? Jaké asi bylo Labe kdysi, když ještě nebyly továrny ani přehrady? Jen těžko si člověk představí průzračnou mělkou širokou řeku, kde se kdysi brodily vojenské družiny a kupecké karavany, než nastala doba, kdy už se do studené a třeba i rozbouřené řeky, která měnila své řečiště nikomu nechtělo a začaly se rodit první přívozy a dřevěné mosty. Dřevo však dlouhou životnost nemá a tak dnes obdivujeme kamenné hrady, chrámy, zámky či věže a vůbec si nedovedeme představit tehdejší lešení i nápaditost a um dřívějších časů.


Historie obou přívozů pod Mělníkem již byla osvícena místními historiky a jejich začátek spadá na místech dřívějších brodů snad až do 12. století. Teprve s otevřením mostu přes řeku Labe v roce 1888 mezi obcemi Brozánky a Mělníkem ztratil přívoz ve stejných místech a o něco dříve u Polabského mlýna na Pšovce svůj smysl a zanikl. Dnešní Štěpánský most vznikl dokonce až v roce 1912, kde do té doby sloužil velmi významný přívoz mezi Mělníkem a Prahou. Podle historiků pochází první zmínky o něm z 15. století a podle pověsti tu převážel lidi převozník Štěpán, podle kterého pak dostal nový most jméno. A tak si nachvíli zkusme vybavit dobu, kdy dostavník přivezl lidi z hlavního města k přívozu na Labi, aby je na druhé straně přívozu očekával dostavník další, který je odvezl na Mělník.



V čísle týdeníku Mělničan ze 7.července 1864 se uvádí, že za snížené ceny je možno jet dostavníkem z Prahy od hostince ,, u bílého beránka" na Poříčí, odjezd v 1/2 4 ( půl čtvrté) odpoledne. Odjezd na Mělníce: v hostinci ,, u modré hvězdy" ve 4 hodiny ráno. Cena...65 Kr.(krejcarů) k Štěpánskému přívozu ( bráno od Prahy)
85 Kr. z Prahy do Mělníka či zpět, za cestu v jeden den vykonanou tam i zpět se platí 1 zl. 35 kr. (měny- zlatý, krejcar)
Zajímavá zpráva je ve stejném čísle o odjezdu parníků z Mělníka. Proti vodě: v 4 3/4 hod odpoledne( třičtvrtě na pět) do Obříství. Po vodě: v 5 1/2 hod. ráno do Drážďan a v 12 1/2 hod. odpoledne do Děčína. ( ten zlomek se psal..číslo nahoře, druhé dole pod čarou) Šlo o druhé číslo týdeníku k zábavě i poučení, jak se pod nadpisem uvádí ( 1. ročník, nakladatel, vydavatel a odpovědný redaktor Bedř. K. Schuberth.)


Železnice přišla do Mělníka v roce 1874, když již předtím jezdily vlaky mezi Děčínem a Prahou. Parní lokomotiva do Mšena se prvně rozjela v roce 1897 . Historikové se příliš dopravě nevěnují a tak si nemohu vzpomenout, ba ani teď nikde najít, kdy byla položena druhá kolej na té zmíněné trati z Mělníka do Ústí nad Labem ( dnešní označení 072). Podle nějaké informace jsem již kdysi vypátral, že to tak bylo již v roce 1911, nyní se naopak v jedné wikipedii dočítám, že to bylo současně se zelektrizováním trati.Zelektrizována byla v roce 1958.


První autobusové nádraží lze spíše nazvat zastávkou, bylo na Karlově náměstí a známé jej již dnes z mnoha zveřejněných pohledů a fotografií města z období let 1920- 1938. Především se píše o lince Mělník-Praha, kterou provozoval pan Kryml. My se však budeme především věnovat tomu druhému autobusáku, který byl bez nadsázky v 70. letech 20. století tepem Mělníka. Nepodíváme se na něj po stránce architektury jednotlivých budov, tak jak jsme zvyklí z mnoha průvodců a knížek o Mělníku, ale povídat si budeme o jednotlivých autobusových stanovištích, linkách, co a kam jezdilo, případně kdy apod.


Vážení čtenáři, vítejte v novém nepravidelném seriálku o dopravě na Mělníku i pod ním a případných dalších zajímavostech.




Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.


Žádné komentáře:

Okomentovat