pondělí 19. ledna 2015

Takto skonal vysoký komín mělnického cukrovaru. ( Fotogalerie)


Stav před bouráním komínu.

Když jsem včera večer hodnotil článek, jehož první část vznikla někdy v sobotu po poledni .....

Malé povídání o mělnickém cukrovaru a současně vzpomínka na rok, kdy kolem nás vše hořelo.http://soutok.blogspot.cz/2015/01/male-povidani-o-melnickem-cukrovaru.html

...., tak jsem  netušil, jaká překvapení mě ještě čekají.

Nejde o to, že měl článek k tomuto okamžiku 185 návštěv, z nichž několik je  mých, ale vzpomněl jsem si na bývalého komentátora nejen závodů Formule1 Luboše Pecháčka, který poutavě vyprávěl během závodu úplně o veškerém dění  nejen na trati, ale i o zákulisí, o jezdcích apod. Když komentoval Zlatou přilbu, tak se v depu neustále vyptával na něco jezdců. Tentokrát jsem si tak trochu připadal také, jako nějaký lehce zainteresovaný  moderátor, který zjišťuje nějaké, ještě bližší informace :-)))

Jenže to nebyl konec všemu. Když mi zaslal pan Martin Klihavec zprávu, že shlédl článek i můj dotaz na pád vysokého šedesátimetrového komína a poslal mi fotky i s popisem akce, tak už jsem si připadal, jako když dáváme dohromady nějakou lehce odbornou knížku od více autorů, jak to někdy bývá :-))).

A ani to nebyl konec, protože jsem před chvíli zjistil, že i já mám k disposici ještě nějaké snímky z demolice i části, které dnes již nestojí. Do sobotního článku to již dávat nechci. To je minulost a tam přídavky dávat nebudu, ač jste si možná někteří všimli, že v rozmezí dvou dní doznají některé články ještě určité změny. To znamená, že první čtenáři jsou například ochuzení o nějaké fotografie, nebo aktualizace, ale s tím už se v rámci času, povinností, případných komentářů i nálady nedá nic dělat.

Aby však toho cukrovaru nebylo už příliš, tak jsem se rozhodl, že to udělám trochu jinak. Dnešní článek bude věnován pouze komínu a doplním jej něčím úplně jiným, co by se dalo snad nazvat alegoriemi ve fotografii  a s průmyslem to nebude mít nic společného. Však uvidíte.


Podle informací, které se mi tedy dostaly od pana Klihavce, byl komín mělnického cukrovaru ubouráván postupně v termínu od 23. srpna do 1. listopadu 2008.
Ubourávat se začalo ručně a suť se házela do komína. Když byl komín ubourán do poloviny, byl již plný suti a zkázu komínu nakonec dokončila motorizovaná pozemní technika.


Na tomto snímku je komín ubourán již do poloviny ...



...... a zde již zbyla jen hromada suti.


A abychom si od toho průmyslu a demolic odpočinuli, tak se zkusme podívat na fotky, které jsou tak trochu i určitými alegoriemi. Zde máme takovou krajinářskou romantiku.



Toto by mohla být alegorie času. Kdo z nás si na mostíku mesi Starákem a Hadíkem všiml této stoupající stezky k vile  na Pražské ulici ? Obvykle bývá téměř vždy zarostlá a nepleťme si ji s podobnou vyšlapanou cestičkou asi o 150 metrů blíže k cukrovaru.



Pravda, že romantiku tu už máme, ale není tohle zákoutí, či zátiší s pramičkou přímo stvořené pro foto, nebo dokonce pro obraz ?



Tohle je  snad alegorie tužeb. Ať už to byl nějaký sklad, nebo garáž, tak tady by člověk rád viděl nějakou romantickou restauračku, třeba i s tanečním parketem, a ani bych se nedivil, kdyby to tu kdysi bývalo, protože naši předci to prý na Mělníku uměli rozbalit. Z vyprávění vím, že bývalo běžné, že pod Mělníkem prý plula občas na večer loď  s hudbou i tancem a snad až ke Štětí a zpět.

To je dnes vše a příště si tedy dáme nějaké ty záběry z časů demolice, kterými snad ten cukrovar aspoň na čas uzavřeme :-).

SŠ.

4 komentáře:

  1. Dovolím si opět malé upřesnění. Ta stoupající stezka na 6. fotografii je přístupová cesta od domu vedoucího jezného - tedy správce jezu Na hadíku k jezu a zdymadlu. Tento nádherný hrázděný dům (č.p. 102) byl vystavěn společně se sousedním, méně výstavným č.p. 104 - domem jezného, jako příbytky pro obsluhu zmíněného jezu. Vedoucí jezný bylo tehdy velmi vážené povolání, srovnatelné např. s přednostou stanice, hlavním poštmistrem nebo cukrmistrem :-).
    V domě č.p. 102 sídlila i kancelář Státní plavební správy.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětVymazat
  2. Tak, už na první pohled je patrné, že vila zřejmě patřila nějaké význačné osobnosti, a že je tam těch vil tuším na Kradlově více. Obdivuhodné. Kde berete tyto vědomosti? Snažím se je občas přebrat od našich historiků, ale buď zrovna není zmínka, nebo člověk pozapomene, kde a v jakém materiálu to najde.

    OdpovědětVymazat
  3. Odstřely komínů mě vždycky nějakým způsobem fascinovaly. Obrovské objekty lihovarů, pivovarů nebo různých továren se řítí k zemi jako hromádka karet. Dneska už jsou moderní technologie a využívají se třeba keramické komíny, ale staré technologie pálených cihel jsou podle mě nadčasové. ;-) My sami doma máme komín nerezový, a to mi přijde asi jako nejlepší varianta. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Michale, díky za příspěvek. Mám u toho trochu dilema. Většinou to dalo někomu práci to vystavět a často je to taková vlajková loď továrny, kde třeba někteří lidé pracovali a ten pád je pro takové lidi mnohdy takový nostalgický. Zde u nás byl komín cukrovaru i elektrárny postupně odbouráván, ale třeba naposled v Jablonci ( televizní zprávy) byl odstřelen. Jistý efekt to zcela jistě má, ač jsem zatím u žádného odstřelu komínu nebyl, ale asi to moc veselé nebude. Na druhou stranu jsem viděl nějaký britský dokument o stavbě nejvyšších budov na světě, nebo i o gigantických stavbách, a to tedy bylo pokoukáníčko. Co vše to jen obnáší takové stavby. Organizace práce na takových stavbách si co do obtížnosti už mnoho nezadá s náročnou lékařskou operací.

      Vymazat