neděle 4. ledna 2015

Žijete na Mělníku ? Jistě jste již vážili cestu k pramenům našich dvou největších řek.


Známý pohled na komplex pramenu Labe.

Těžko říci, zda je to tím, že kdysi měly téměř všechny mělnické podniky chaty pro své zaměstnance především v Krkonoších i Jizerkách, a že především sem podnikaly výlety základní školy z Mělníka, ale pravdou je, že jen málokterý Mělničan nikdy nebyl u pramene Labe.

K prameni Labe ovšem necestujeme jenom my, ale s největší oblibou především turisté ze všech koutů, jimiž tato řeka protéká. V sezóně jsou chvíle, kdy je téměř nemožné vyfotografovat čelně najednou všech 26 znaků měst, jimiž řeka protéká, aniž by někdo nestál mezi vašim fotoaparátem a objektem.


Střední část erbovní výzdoby městských znaků.

Labe pramení v nadmořské výšce 1386 metrů a na své pouti do Severního moře absolvuje 1 154 km, což jej řadí k evropským veletokům ( řeky nad 500 km). Přitom odvodňuje téměř celé Čechy. Protože teče nejprve až do Pardubic směrem jihovýchodním, ke Kolínu západním, a pak teprve s konečnou platností teče převážně k severozápadu, tak pod Mělníkem mají jeho vody za sebou již úctyhodných 250 km a jsou lemovány Labskou cyklotrasou. Původně bývala na kilometrovníku u soutoku s Vltavou labská nula, od které se odvíjely kilometry proti proudu i po proudu a u našich hranic, pak byla nula saské kilometráže. To již několik let nazpět neplatí. Nula dnes leží v Cuxhavenu, kde Labe definitivně končí svou pouť ve vlnách moře a pod Mělníkem naproti starým lázním můžete spatřit číslovku 838, což je počet zbývajících kilometrů na jeho cestě. Mimochodem, pokud si pořídíte vodáckou kilometráž, nebo vodáckou mapu, tak zjistíte, že řeky mají nulu u svého ústí (do řeky vyššího řádu) a kilometry se přidávají směrem k prameni. Protože není žádná řeka splavná od pramene, tak se uvádí místo s kilometráží a za jakého stavu na vodočtu ( kdesi) je možné z něj začít plavbu.

Labe má ještě jednu zvláštnost. Od Mělníka ke Štětí by se mělo jmenovat již Vltava,( až po Severní moře) ,protože přitéká pod Mělník z kratší vzdálenosti, než Vltava. V tomto je naše řeka určitým unikátem, ale zde hodně rozhodl fakt, že keltský název Elv pozměněný Germány na Elb a Elbe, se zkrátka vžil.

A jak se k prameni Labe nejlépe dostanete ? S hromadnou dopravou to dnes není nic moc a navíc je způsobů více. Jednou z častých možností je dojet automobilem na parkoviště Horní Mísečky, odkud vás kyvadlová doprava doveze na Zlaté návrší. Odtud pokračujete již po turistické značce kolem známé Hančovi mohyly. Pokud máte možnost ubytování v některém horském středisku ( Rokytnice nad Jizerou,Harrachov, Špindlerův Mlýn) a nebojíte se trošku chůze do kopce, pak není nic lepšího, než pomalu stoupat, vnímat, jak stromky ztrácí svoji výšku, přibývá lišejníků, balvanů, bunkrů válečného opevnění i  opravdu dálkových výhledů přes 100 kilometrů.


Pohled tak milý. Příroda a spokojeně se volně pasoucí skot.

Vltava je naší národní řekou, a protože i ona teče směrem k Mělníku poněkud složitěji, tak je její délka kolem 430 km. Pramení nedaleko našeho nejvýše položeného sídla, kterým je meteorologii znalým lidem městečko Kvilda, kde bývají často ještě větší zimy, než v jizerské osadě Jizerka s dalším meteozařízením. Kvilda si zahrála především ve filmu Král Šumavy. Mezi Železnou Rudou a tuším Volary, jezdí v sezoně cyklobusy, které samozřejmě v Kvildě staví také. Odtud poté pokračujete po turistické značce zprvu lehce otevřenou krajinou a později lesem.

Vltava má ve skutečnosti oficiální prameny dva, ale to si ještě povíme. Pramení na východním svahu Černé hory v nadmořské výšce 1 172 metry v malém rozvodnicovém vrchovišti. Odtud se vydá k severu do zmíněné Kvildy, kde razantně mění tok k jihovýchodu. V tomto úseku sluje názvem Teplá Vltava.


U pramene Vltavy najdete plno informačních tabulí i přístřešků.

Vltava se stává Vltavou až nedaleko městečka Volary, kde přibírá kratší pravostranný přítok z Bavorska s názvem Studená Vltava. Kolem roku 1800 byl v této části Šumavy vybudován umělý kanál pro splavování dřeva, který je znám, jako Schwarzenberský plavebí kanál. Dřevo se po něm plavilo jihovýchodním směrem do rakouské řeky Grosse Mühl, odtud do Dunaje a po něm do císařské Vídně. Po jeho dokončení, pak byla vybudována ještě odbočka, kterou najdete pod názvem Novopecký smyk, a která ústí do Lipna. Ta umožnila i pozdější plavení šumavského dřeva do Prahy i dále, což známe například z historického televizního cyklu Vltava v obrazech, nebo si vzpomeňme na staré pohlednice Mělníka, kde je dokonce i takovýto vor. Řeky vždy sloužily, jak osobní dopravě, tak přepravě velkých nákladů. Jen si myslím, že vždy a všude  je potřeba nastolit takové podmínky, aby si každý rozmyslel, co je pro něj kdy výhodnější. To ostatně vídáme v sousedním Německu a rozhodně nechci tvrdit, že jde o konec kamionové dopravy, ale o rozprostření i nákladní dopravy na železnici a lodě.
.


Pramen ( Teplé) Vltavy je méně okázalý ( žádné městské erby), než pramen Labe, ale jeho prostá krása sem nějak zapadá.

Za Lipenskou přehradou ( délka 48 km), se stáčí Vltava k severu a tento směr již téměř až na malé výkyvy nemění. Posledním takovým výkyvem, který zejména nás tady zajímá, je drobné odbočení do Kralup nad Vltavou, které způsobuje hluboké kaňonovité údolí na sever od Prahy. Příjemnou rovinatou krajinou poté dospěje až pod naše město, které má svá jasná TOP.


Mělník je výborně strategicky umístěn ( k Praze i na cesty). Je branou do kopců i do nížiny. Má jeden z nejkrásnějších výhledů do kraje. Je tu téměř nejtepleji z celých Čech. Slunce tu lidem svítí po celý den a neschovává se za kopce. Je městem českých královen a základem našich dějin.

Ale, pojďme ještě na Vltavu. Má vůbec smysl zde zmínit všechna ta krásná města a místa, kterými na své pouti protéká? Krumlov v Unescu, Budějice s Masnými krámy i krásnou výstavou Země živitelka, Hlubokou, Zvíkov s Orlíkem i pražskou krajinu ? To vše jistě každý notorický ví. Jen mít čas a .... :-)).


V každém případě k nám hladina této řeky přináší pod město pověst o kultuře a krásách naši vlasti, ve které žijeme.


Kolem pramenu je takzvaný povalový chodníček. Pokud by vás zajímal pramen v Bavorsku, tak jej jistě najdete na netu, ale také byl součástí DVD edice Krásy Čech, Moravy a Slezka, a kterou jste si mohli v našich supermarketech a trafikách tuším předloni za pár korun zakoupit.


První metry Vltavy otevřenou krajinou v krátkém úseku před Kvildou.



Kvilda. Dnes významné středisko turistiky.

Mějme vztah k městu a místům, kde žijeme, ale také se snažme najít čas na věci, které nás obklopují a mezi které patří i další kouty naší vlasti.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat