středa 6. dubna 2016

A taková to byla krásná sobota. Na tajemný Vrabinec a rozhlednu Chlum.


Jen pět minut před 14 hodinou jsem dorazil  do obce Těchlovice, která už leží v okrese Děčín. Přes Liběšice a Zubrnice je to sem z Mělníka rovných 60 km, ale pokud sem pojedete podle Labe přes Ústí nad Labem-Střekov, tak najedete o 18 km více. Vrabinec byl hlavním bodem dne, doplněným o rozhlednu Chlum u Děčína. Právě odtud z Těchlovic je výlet po červené značce přes Vrabinec do Děčína nazvaný v zeleném průvodci ,, Na konci s dechem :-).


Nejprve jsem se vypravil za romantikou ke zdejšímu Labi ( vrchní fotografie směr Ústí) a prohlédl si místní krásnou vyasfaltovanou cyklostezku, po které třeba někdy i v tomto úseku pojedu.
Pak jsem již natáhl na nohy svoji pevnou vyšší obuv a vydal se vstříc hlavnímu cíli.


 Obuv jsem si nesmírně pochvaloval, protože zejména závěrečné pasáže byly vskutku strmé. Vrabinec, to jsou čtyři čedičové věže, na kterých jsou zbytky středověkého vypáleného hradu a okolní rezervace..https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrabinec
Jsou to sem z Těchlovic 2 km a výstup trval cca 50 minut. Na vršku jsem potkal jednoho našince a asi desetičlennou partu horolezců z Pirny. Nemusel jsem jim ale ani trošku závidět, protože i bez výzbroje, se dostanete jen za pomocí řetězů po exponovaném terénu na jeden z vrcholů. Paní  ( z Pirny) na obrázku mi udělala radost, protože věděla, kde se nachází město Mělník :-).


Na následujícím snímku je odtud pohled k Labi.....

...... a tady už máme ty oblíbené řetězy.



Na druhou stranu bylo pěkně vidět na Děčín, ale toho si ještě užijeme.


Zde máme to vrcholové místo, kam se lze bez nářadí dostat jen pomocí řetězů ve skále ...


..... a tady je ta exponovaná pěšinka. Stoupák to sice byl, ale nepřišlo mi to až takové hrozné, ani nekonečné. Ještě bych snad mohl dodat, že turistickou vizitku Vrabince jsem sehnal v Zubrnicích a lze ji sehnat ještě i ve Velkém Březně, jak udává web turistického deníku.


Z Vrabince jsem tedy pokračoval v 15 hodin dalších 6 km na rozhlednu Chlum u Děčína. V obci Lesná jsem získal pro fotodokument vždy milá zvířátka, která jsou zpestřením akcí.


Jdete  po jakési náhorní plošině a je to, jako v pohádce. Na západě vidíte Děčínský Sněžník, Tiské stěny a nějaké ty větrné elektrárny z Bouřňáku, které jsou za dobrého počasí vidět částečně i od nás. Panorama představuje výhled k severovýchodu.


Je odtud vidět v dáli Ještěd a později jsem viděl i Rálsko. V údolí pak zahlédnete paneláky České Lípy a Benešov nad Ploučnicí.


Zde je detail na kopce poblíž Jetřichovic, kde už máme Česko-Saské Švýcarsko. Točil se tam film Trampoty oficiála Třísky.

To však již mnoho cesty nezbývá a jsme na kamenné rozhledně Chlum u Děčína. Za její záchranu vděčíme samozřejmě seriálu Rozhledny ( 1998) a  Luďku Munzarovi. První snímek představuje mosty v Děčíně, bílou budovu zámku i strmou Pastýřskou stěnu nedaleko místní ZOO.


Obec Veleň a pohraničí u Hřenska. Z Děčína do Hřenska je to 15 km, což je asi, jako z Mělníka do Neratovic. V dobách socialismu ( seriál o dopravě na Mělníku i pod ním), se dokonce dalo dostat prvním ranním autobusem v 7.45 z Mělníka přímo až do Hřenska. Další tři vesměs odpolední spoje končily již v Děčíně, kam tehdy jezdily  z Mělníka i přímé vlaky. To jsou jen takové zajímavé úryvky z dopravy, které mi zkrátka navždy utkvěly v hlavě.


Ještě jeden pohled k Labi do míst, kde už probíhá hranice.


Nádherná kamenná rozhledna Chlum u Děčína je vzdálena 3 km od Starého města ( Děčín). K rozhledně jsem dorazil po 8 km pěší chůze v 16.30.


Z mnoha důvodů jsem nepokračoval po červené značce dále do Děčína, ale zvolil jsem 4 km dlouhou žlutou a ne moc dobře značenou trasu do Boletic nad Labem. Odtud jsem to měl k autu 4 km, ale to jsem si již počkal několik minut na vlak. Pokladna v Boleticích už nefunguje, Regionova má automaty na lístky, které se mají v případě nouze koupit u strojvedoucího, ale k tomu se ani nedostanete, protože, jak jsem nastoupil, tak se to rozjelo, a pak už jsem zase vystupoval a mašinfíru jen pozdravil. Konečně, fotografie pořízená z horních Boletic je zase jiná, než pohled na Děčín z Chlumu.


Vězte, že jsem byl rád, když jsem se v 18.30 setkal v Těchlovicích s  autem a neodolal jsem ani fotografii místního kostela. Sem už nejspíš nikdy nepřijdu.
Pokud si myslíte, že už jsem jel v tuto pokročilou dobu domů, tak máte pravdu, ovšem jen částečnou. V příštím posledním dílu si ještě trošku prohlédneme pivovar i zámek ve Velkém Březně a zastavíme se v Libochovanech, kde je nejširší Labe v celé České republice.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat