Ve čtvrtek jsem psal článek o tom, že se tuto sobotu koná od 13 hodin do 22 hodin Mělnický festival sportu. Sotva jsem dokončil svůj výzkum lidského pochopení u volebních komisí ( minulý článek), tak už jsem se hnal do areálu, kde se měl Mělnický festival sportu konat. Vždyť jsem byl také tak trochu zvědavý, jaká bude účast apod. Když jsem tam došel, tak jsem si teprve uvědomil, že to začíná až ve 13 hodin a člověk má leckdy i o víkendu nějakou práci, nebo nějaké povinnosti. Vrchní snímek je tedy zhruba 30 minut před akcí. Mám použít své oblíbené slovo ,, ovšem" , nebo ,, jenže" :-)) ?
Jenže, vše souvisí se vším a tak přišel nápad, se po těch našich sportovních zelených trávnících v našem městě trochu porozhlédnout. Areál na Pivovaře je od strouhy před zraky diváků ukryt mnoha keři, tak na něj mnohdy asi ani nikdo nevzpomene, ale na druhou stranu je to nejhlavnější sportovní areál našeho města. Začal vznikat tuším někdy v polovině 80. let 20. století a mělo sem přesídlit i mělnické fotbalové A týmu EMĚ, ale to se nikdy nestalo a fotbalové A zápasy, se hrají dosud na Polabí.
Na tomto fotbalovém hřišti na Polabí, se tedy dodnes hrají ty nejdůležitější zápasy. Dnes už fotbal moc nesleduji a nikdy v historii to nebyla taková katastrofa, jako v současnosti, ale vzpomínám na zápas o Československý pohár asi v roce 1978, kdy do Mělníka přijela pražská Sparta A a jen se štěstím po dvou mělnických břevnech držela v poločase stav 0:0. Nakonec Mělník prohrál 0:2, ale sklidil obdiv všech fotbalových fanoušků. Byla to zlatá doba mělnického hokeje i fotbalu.
Vraťme se ale na Pivovar, kde mi ty vzrostlé topoly připomínají trochu okolí oválu Zlaté přilby v Pardubicích, nebo snad i tamního slavného dostihového závodu. Podívejme se tedy několika snímky na místní areál.
A když jsem už zmínil Polabí, tak další snímky jsou samozřejmě odtud a na úvod hned ze slavného fotbalového trávníku.
Nafukovací hala vedle dávných tenisových kurtů mi připomíná, že i já asi dvě hodiny tělocviku strávil před mnoha desetiletími pod jakousi nafukovací halou na Polabí, ale už vůbec nevím, kde to bylo. Mnoho let tu totiž žádná hala nestála a je možné, že tenkrát stála nějaká hala poblíž hřbitova, která patrně patřila k internátu zahradnické a vinařské školy. Kdo už žijete delší dobu na světě, tak sami víte, jak se vše mění a některé věci už máme jen matně v paměti. A pak to občas někoho zajímá, nebo také ne a podle toho zájmu se buď pátrá, nebo ne :-).
Takovým zajímavým místem je jedna vyhlídka za hřbitovem. Matně si pamatuji, že jsem zde byl již jako kluk a bylo odtud krásně vidět na Labe, na Říp i na neratovickou Spolanu. Pak to bylo celá léta pro devastaci objektu uzavřené, stromy zatím vyrostly a kromě těchto dvou pohledů do zahrádek, které však potěší, toho více neuvidíte. Snad i díky tomu, se nikdo nepokouší procházet otevřenou brankou, která na ni vede, což ji na jednu stranu prospívá. I tak v zeleni tu občas hledám aspoň vzdálenější vršek nad Záboří, který je ještě trochu vidět. A teď už pojďme na další článek dnešní neděle.
Žádné komentáře:
Okomentovat