Lze říci, že se tento víkend ohledně počasí vydařil a mnozí jsme vyrazili na procházky. Pro mě to vždy znamená určité zážitky, inspiraci a řadu věcí, které velmi rád předám dále, nebo mám dokonce pocit, že by to ostatní měli vědět a osvěta je na místě.
A tak je tomu hlavně v případě první fotografie. Když je všude ještě tak trošku bláto, tak zaručeně ideální pohyb je po asfaltové cyklotrase. Tam jsem nepotkával jenom první cyklisty sezóny, ale také rodiče s kočárky, dětmi a pejskaře. A zejména oni by si měli tu úvodní fotografii zvětšit a vzít k srdci.
Zrovna včera jsem si tak uvědomil, že není procházka, jako procházka. Někdo projde nějakou trasu, aby viděl věci, které chce vidět a vůbec si neuvědomí, jak mnoho mu toho ještě uniká. Přitom stačí jen někde postát, naslouchat přírodě a mít otevřené oči. Náhle si uvědomíme, že tu nejsme jenom my,krajina a naše plány, nebo úvahy, či nápady, ale kolem nás žije spousta živočichů svým vlastním životem a jen člověk z toho dokáže vytěžit nádherná pozitiva, pokud chce.
Uvidíte stádo krásných srnek na poli, hejno ptáků snášející se k spánku do korun stromů, které o sobě dává hlasitě vědět, bizarní stromy, či zapadající slunce a usínající krajinu. Tomu však dnešní článek věnovat nechci. Mějte tedy na paměti, že vaši milí pejsci si pohyb a procházku jistě zaslouží, stejně tak, jako vy, ale že nás obklopuje také mnoho vzácné zvěře, která nám v dnešním technickém světě může dát mnoho radosti navíc a je zcela jedno, zda jde o roztomilé a téměř společenské kachny, nebo stádo krásných srnek, či jiné druhy zvěře a ptactva.
Tak tady máme takový první letošní pohled na jeden z našich mostů. Ano, letošní rok bude patřit především rekonstrukci obou mostů ( na snímku také vidíte proč) a snad většina čtenářů již ví, že právě tento most Josefa Straky ( starý most) čeká navíc z důvodu možnosti plavby vyšších lodí ještě jeho pozvednutí. Možná tím tak definitivně skončí éra, kdy společnost Viking river cruises končila své plavby pod Mělníkem a do Prahy jezdila autobusy.
A opět musím zase rýpnout do toho, že je sice krásné, že u nás máme takovou nádhernou vzácnou a rekordní středověkou studnu, ale ten historický okruh podzemními sklepy v tomto městě bohužel stále a stále chybí, což je pro královský Mělník v tom množství veřejnosti přístupných sklepů ( Litoměřice, Úštěk, Tábor, Jihlava, Znojmo atd. atd. atd. prakticky ostudné a neodpustitelné.
Tak tu máme po roce za řekou opět nové tabule. Rekreační cyklistika visí ve vzduchu. Cíle se přibližují. Ano, kdybych sem dal nějaký starší snímek, tak by tam bylo minimálně Ústí nad Labem, či Praha. To jenom tak pro zajímavost. Mimochodem, ta vrchní cedulka je možná takovým dokladem toho, jak turisté a cyklisté odjinud vnímají orientačně mosty v menších městech.
Pohled na staré letité pořezané kmeny je také takovým zvláštním zážitkem, když si uvědomíme, jak dlouho ten strom rostl a co pamatuje.
Řekl bych, že se mi v současnosti zdá, že většina stromů v Hořínském parku i u Vltavy je na konci svého života a leckdy mě tak napadá, že tu vlastně máme místy takový prales, možná kvalitnější než na Boubíně. Někde je z hlediska bezpečnosti cyklistů a turistů třeba preventivně kácet, ale občas by možná někde neškodilo ponechat věci přirozenému vývoji.
Tato hájenka je něčím neuvěřitelným. Po tolika povodních stále stojí a vodočet na jejím rohu byl dlouho vodočtem jediným. Když Soutok začal svoji činnost, tak tu byl odkaz na první film, který byl natočený na Mělníku, a ve kterém si ještě zahrál dokonce ten úplně první most ( 1888-1937). Bohužel nešlo o žádný hit, a tak si jen matně vzpomínám, že se snad i část děje odehrávala někde tady.
A tradičním pohledem na umírající mlýn před Hořínem, se dnes rozloučíme. To je tedy příroda nejen kousek za městem, ale kousek od centra.
Žádné komentáře:
Okomentovat