neděle 3. prosince 2017

První prosincový nedělní podvečer v Mělníku, to byl betlém, flašinet,stánky, kolotoč, ale také starý most, kde je každý týden práce znát. Smog pod centrem města.


Je to přesně týden, co jsme touto dobou na Mělníku slavnostně rozsvítili vánoční strom a článek o akci vás slušně zaujal. Pokud jste ho nějak propásli, tak ho najdete vpravo v časové roletě. Už tou dobou jsem věděl, že mělnický betlém se sice asi nezmění, ale chce to samozřejmě nejčerstvější aktuální fotografii. A kdy jindy je pro fotoaparát příhodnější doba, než ještě pěkně za světla? Dnes na první adventní neděli tímto tedy tak činím :-).

Pro našeho historika je to tedy možná příležitost, se nám zmínit v měsíčníku radnice, jaká je vlastně historie tohoto betlému.


Součástí dnešní nedělní adventní podvečerní pohody na náměstí byl také flašinetář s krásným velikým flašinetem na kolečkách v elegantním obleku s kloboučkem. Většinou je známe ze starých filmů, kde často chodili s flašinetem ve výši pasu, který mívali upnutý kolem krku na popruhu. Tento odkaz opravdu doporučuji přečíst ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Fla%C5%A1inet

Věděli jste, že nástroj pochází z Asie? Že hra na něj byla povolena válečným invalidům pro výdělek a nebyla považována za žebrotu? Že někteří měli i cvičenou opičku  ( její model je dokonce na fotce) a dodnes máme u nás flašinetářské organizace a festivaly?

Před týdnem tu byl možná v premieře  krampus ( alpský čert) a teď zase flašinetář :-).


Kolem stánků to dnes moc nežilo, ale myslím, že v lidech je zakořeněn takový ten předsudek, že se na Mělníku stejně nic neděje, stejně je zima a navíc propaganda také nic moc.


Tak nějak to vypadalo kolem stromu ...


..... a zde máme kolotoč, který ovšem neměl nouzi o malé zákazníky.


Měl jsem v plánu několik věcí, a tak jsem to vzal nejprve takovou opomíjenou pasáží ..


.... s romantickým pozapomenutým dětským či oddechovým koutem na vyhlídku.


To proto, abych se tradičně podíval na starý most nejprve shora.


Slunce zrovna zapadalo a já ho na poslední chvíli stihl chytit celé :-).


Cestou do části Rybáře jsem neodolal vyfotit náš informační systém, který byl relativně nedávno uveden v život. V život? Tak, spíše by se dalo říci, že je tu pro případ války, jako kdysi na Podolí ta budova, ze které se potom udělalo policejní oddělení :-). Nevím, třeba by to mohlo být občas nějak využito, když už to tu máme.


Tak tady už se bude brzy nakládat asfalt a další zemina odstraněná ze železné konstrukce.


První fáze odstraňování probíhaly především na brozánecké straně a nyní můžeme vidět, že povrch je odstraněný již téměř všude, jen ho ještě naložit a odvézt.


Na tomto snímku nám to pěkně prokouklo.


Cestou trošku vánoční atmosféry.

Měl jsem potom namířeno pod centrum, abych se zastavil na nádraží ČD, zda není nový ČD tip a hlavně i zmíněný prospekt integrace PID v papírovém provedení, který si můžete jinak stáhnout zde...
https://pid.cz/wp-content/uploads/ke-stazeni/tiskoviny/2017/A2_integrace_Bysicko_Velvarsko.pdf

Nepochodil jsem, což mě nepřekvapuje, ale vy víte, že jsem v některých věcech často pořád nějak napřed :-)). Mimochodem, posledně jsem zjistil, že dnes sice můžete jet na PID vlakem až do Kolína, ale v praxi to není asi nyní moc platné, protože Lysá nad Labem je poslední místo podle letáku PID věnovaném železnici, kde si můžete koupit zpáteční lístek. Tam se totiž  v takovém rámečku vpravo nahoře píše, že ze stanic, kde nemají označovače na PID jet nelze. No, za to by měli někoho nakopnout. Se slávou se rozšíří PID, ale užít ji v plné kráse nelze, protože nejsou automaty.

Cestou na nádraží jsem šel kolem autobusáku a zase jsem chytil inspiraci. Pamatujete na článek z listopadu 2011, kde jsem psal o dopravě a zcela detailně jsem popsal jednotlivá stanoviště autobusů ve Fibichově ulici a v ulici 5. května ( tzv. starý autobusák)? Historie autobusových stání v Mělníku je zajímavá. Nejdříve stavěly autobusy na náměstí Míru, pak na Karlově náměstí, přišel starý autobusák, který pamatuji a nakonec ten dnešní, ovšem v gigantickém provedení poplatném tehdejší době. Ještě po revoluci tu byla čísla, jako 44 a nejdelší linka jezdila z Karlových Varů do města Chust. ( myslím, že šlo o žlutou Karosu, kterou jsem asi dvakrát v pátek zahlédl na Bezručovce :-).) ( Možná zkusím zdokumentovat po letech jednotlivá stanoviště, kterých je asi 11, ale až po 10. prosinci)

A právě tahle ulice mi dnes večer dala sodovku. Váhal jsem, kudy půjdu k centru a rozhodl jsem se jít značnou část podle hlavní tepny ( Bezručovky) a kouknout i na ten barák po pojišťovně, kde to pořád nikam nevede a nikdo neví, co s tím majitel zamýšlí. Já myslel, že se snad udusím. Došel jsem domů a ač je to jsou už dvě hodiny, tak mě pořád ještě pálí v krku a to ani nechci popisovat, co jsem dělal hned po příchodu. No, ta situace s tou dopravou, to je tady opravdu hrůza páni radní. Projděte se někdy pěšky po našich rušných komunikacích.

Tak tedy úspěšný vstup do pracovního týdne finálového měsíce roku 2017!

Žádné komentáře:

Okomentovat